100 let česko-amerických vztahů
Akce Praha
100 let česko-amerických vztahů
Institut pro politiku a společnost ve spolupráci s Americkým centrem pořádají debatu při příležitosti 100 let trvání česko-amerických vztahů.
Příští rok na podzim oslavíme jubilejní výročí 100 let od vzniku samostatného Československa. Za tento přelomový okamžik můžeme vděčit i slavným 14-ti bodům prezidenta Woodrowa Wilsona, které významně pomohly prosazení práva Čechů a Slováků na sebeurčení. Deklarací práva malých národů na svůj vlastní stát, za který Češi v Americe neúnavně lobovali, začala éra budování česko-amerických vztahů. V průběhu následujících 100 let ovšem došlo k narušení jejich kontinuálního vývoje během období německého protektorátu i po spuštění tzv. Železné opony. Po pádu komunismu nastalo pro česko-americké vztahy období až romatické. Američané opět obdivovali houževnatost malého národa v boji za jeho právo na demokratickou vládu a občanské svobody. Václav Havel, symbol Sametové revoluce, odstartoval svým projevem v americkém Kongresu “zlatou éru” česko-amerckých vztahů. V první části diskuze se proto ohlédneme za všemi zásadními milníky česko-americké spolupráce.
Druhý panel naší debaty bude věnován diskuzi o pravděpodobném vývoji česko-amerických vztahů. Od doby, kdy Spojené státy obdivovaly bezprostřední styl politiky Václava Havla a kdy český národ vzhlížel k USA jako k výspě svobody a modernity, totiž uplynulo mnoho času. Česká zahraniční politika nabírá v posledních letech různých směrů – od Západu, přes Brusel a Moskvu až do Číny. Je otázkou, kterou z těchto cest si Česká republika zvolí jako svou prioritní a jakým způsobem ovlivní tato volba budoucnost česko-amerických vztahů.
Jaké následky měla americká politika izolacionismu po I. sv. válce? Vytvořila opravdu prostor pro nástup nacismu v Evropě a nastolení protektorátní vlády v Československu? Proč musela vést tzv. demarkační line, která rozhodla o poválečném rozložení moci v Evropě, prostředkem území českého státu? Jak silná byla podpora TGM českých a slovenských krajanů v americké společnosti? Jak vnímali Američané postavu Václava Havla jakožto prezidenta bez politických zkušeností?
Řečníci v prvním panelu:
Kryštof Kozák, vedoucí katedry severoamerických studií, Karlova Univerzita
Milada Polišenská, profesorka historie a mezinárodních vztahů, Anglo – American University Praha
Řečníci v druhém panelu:
Jiří Šedivý, stálý představitel ČR při NATO
Petr Kolář, bývalý velvyslanec v USA a Rusku
Daniel Anýž, komentátor, Hospodářské noviny
Roman Joch, ředitel, Občanský institut
Debata se bude konat 24.01.2018 v Americkém centru (Tržiště 13, Praha 1) za moderace Miroslavy Vitáskové, projektové manažerky Institutu pro politiku a společnost.
Místo konání akce: Americké centrum, Tržiště 13, Praha
Vstupenky: https://www.politikaspolecnost.cz/aktualne/100-let-cesko-americkych-vztahu/
Datum začátku akce: 24. Ledna 2018 17:00
Datum ukončení akce: 24. Ledna 2018 19:30
Pravděpodobné souřadnice: 50.0872N 14.402E
Případné změny si prověřte na webu akce 100 let česko-amerických vztahů
