Bouzovská 30 trochu jinak - VÝZVA Bouzovské vrchoviny

Bouzovská 30 trochu jinak - VÝZVA Bouzovské vrchoviny

Zdolej během tohoto roku co nejvíce kopců Bouzovské vrchoviny a poděl se s námi o fotky svých výšlapů. Nemusíš zdolat samotný vrchol, stačí navštívit nějaké zajímavé místo na jeho úbočí.
Fotky sdílej v naší facebookové skupině
Bouzovská vrchovina: Fotografové https://www.facebook.com/groups/848998245526459/
nebo zde v události.
Každou svoji fotku opatři popiskem místa a pořadovým číslem svého výšlapu.
Co za to získáš? Dobrý pocit z pohybu, uděláš něco pro své zdraví a poznáš tento kraj. ;-)
Během výšlapu užívej pouze stávajících cest a stezek. Chraň přírodu!

Hodnosti ve zdolávání počtu kopců:
0 lenochod
1 - 4 jezevec
5 - 9 ještěrka
10 - 14 zajíc
15 - 19 rys
20 - 24 svišť
25 - 29 kamzík
30 a více sokol

Naše tipy pro výšlap ze seriálu o kopcích najde níže i s odkazem na mapu.
(samotná volba kopců i jejich pořadí je samozřejmě na tobě)

1. Zahálkovy skalky 610 m n.m.
2. Vichoňova hora 604 m n.m.
3. Holé vršky 596 m n.m.
4. Rudka 589 m n.m.
5. Boudňák 576 m n.m.
6. Na skalách 564 m n.m.
7. Plániva 559 m n.m.
8. Sušice 549 m n.m.
9. Špláz 539 m n.m.
10. Průchodnice 535 m n.m.
11. Kamenice 523 m n.m.
12. Boučí 521 m n.m.
13. Hora 507 m n.m.
14. Dlouhá 505 m n.m.
15. Dubový vrch 502 m n.m.
16. Taramka 500 m n.m.
17. Brablenec 480 m n.m.
18. Hradisko 474 m n.m.
19. Kozák 462 m n.m.
20. Bakule 459 m n.m.
21. Velký Kosíř 442 m n.m.
22. Rachava 446 m n.m.
23. Strážná 427 m n.m.
24. Rampach 418 m n.m.
25. Kocuřina 399 m n.m.
26. Parduska 380 m n.m.
27. Rmíz 368 m n.m.
28. Třesín 343 m n.m.
29. Bořík 340 m n.m.
30. Malý Kosíř 317 m n.m.

KOPCE BOUZOVSKÉ VRCHOVINY
1. Velký Kosíř (kopce Bouzovské vrchoviny – 1.část)
Velký Kosíř (442 m n. m.) je výrazný a asi i nejznámější vrch na Bouzovské vrchovině. Jméno kopce pochází z protáhlého tvaru, který připomíná kosu. Často bývá humorně nazýván „Hanácké Mont Blank“.
Od roku 2013 je na vrcholu kopce pro veřejnost otevřena rozhledna. Vyhlídková plošina leží ve výšce 25 metrů. Vede na ni několik turistických tras a cyklostezek z okolních vesnic. Přes kopec a okolní obce vede naučná stezka.
V roce 2000 bylo území zalesněného kopce i s nejbližším okolím vyhlášeno Přírodním parkem Velký Kosíř.
Kosíř je opřen mnoha krásnými lidovými pověstmi, např o spletitých podzemních chodbách či o místním strašidle Fajermonovi. Mimo jiné se také tvrdí, že na Kosíři se nachází zlatý poklad.
Kosíř je proslaven archeologickými nálezy. Na východních svazích Kosíře se nachází pazourkové nástroje lovců starší doby kamenné (paleolit), byla zde nalezena tzv. Kosířská Venuše.
Na západním úpatí Kosíře je památník čtyř letců, kteří zde zahynuli při havárii vrtulníku v roce 1998.
mapa kopce: https://mapy.cz/s/jemenereru

2. Zahálkovy skalky (kopce Bouzovské vrchoviny – 2.část)
Zahálkovy skalky nebo také skály (610 m n. m.) jsou nejvyšším kopcem Bouzovské vrchoviny, ze kterého je nádherný výhled do krajiny. Za pěkného počasí dohlédnete až k Pradědu.
Je snadno dosažitelný pěšky nebo na kole z nedaleké obce Kladky.
Na svahu kopce se nachází Lyžařský areál Kladky. Lyžařské středisko je vhodné pro malé i velké, začátečníky i středně pokročilé lyžaře. Sjezdovka je dlouhá 710 m a je obsluhována dvěma vleky. V tomto areálu také probíhá soutěž hasičských týmů v závodech do vrchu pod názvem HASSKI.
Zahálkovy skalky se nacházejí v přírodním parku Kladecko, který byl založen v roce 1990 za účelem zachování krajinného rázu lesnatého, člověkem málo ovlivněného, území s krasovými tvary.
mapa kopce: https://mapy.cz/s/besevepegu

3. Třesín (kopce Bouzovské vrchoviny – 3.část)
Třesín (345 m n. m.) je dalším známým kopcem Bouzovské vrchoviny. Na jeho východním úpatí leží obec Mladeč, která dala jméno Mladečským jeskyním v jeho nitru. Na severní straně se nacházejí lichtenšteinské romantické stavby Čertův most a pozůstatky Rytířské síně. Dále zde je jeskyně Podkova (zvaná Bočkovy díry), která vznikla umělým spojením dvou menších jeskyní, a krasové prameny Řimické vyvěračky. Na jižním úpatí Třesína se nachází jeskyně Ve štole, využívaná ke speleoterapii.
Nejvýznamnější Mladečské jeskyně jsou komplikovaný labyrint puklinových chodeb a dómů a jsou významným archeologickým a paleontologickým nalezištěm. Území Přírodní památky je rovněž významnou botanickou lokalitou vápnomilné květeny.
Přírodní památkou pocházejí značené turistické trasy i stejnojmenná naučná stezka.
mapa kopce: https://mapy.cz/s/lahutovene

4. Průchodnice (kopce Bouzovské vrchoviny – 4.část)
Průchodnice (534 m n. m.) je dalším známým a krasovým kopcem Bouzovské vrchoviny. Na kopci porostlém původním bukovým lesem vystupují z podloží dva vápencové skalní útvary. Větším z nich, dlouhým asi 60 m a vysokým v nejvyšším místě od úpatí asi 12 m, prochází tři chodbovité jeskyně, které jsou však bez krápníkových ozdob. Jelikož lze dvěma z nich pohodlně projít celým skalním masívem, dostalo podle toho toto místo i útvar přiléhavý název Průchodnice.
Prostor Průchodnice, konkrétně chodby z hlediska archeologického a paleontologického prozkoumal mezi lety 1904 a 1905 Dr. Knies. Své poznatky z tohoto průzkumu uvedl ve svém díle Stopy diluviálního člověka a fosilní zvířena jeskyň Ludmírovských. Archeologické výzkumy odkryly pozůstatky mnoha druhů a také kosti stepního kura – což byl první nález tohoto druhu na Moravě.
Přírodní rezervace Průchodnice byla vyhlášená roku 1985 na rozloze cca 21 hektarů. Vyskytuje se zde řada vzácných druhů rostlin (lilie zlatohlávek, několik druhů orchidejí).
K Průchodnici se lze dostat po červené turistické značce od silnice mezi Ludmírovem a Hvozdem, kde je i malé parkoviště.
mapa kopce: https://mapy.cz/s/nuserohaza

5. Rampach (kopce Bouzovské vrchoviny – 5.část)
Rampach (418 m n. m.) je kopcem Bouzovské vrchoviny, který najdeme nad Myslechovicemi, místní částí Litovle. Je vhodným turistickým cílem v každém ročním období. Zajímavostí je tajemná skála Babylon, název snad vznikl podle pohanské bohyně Baby, pro kterou se zde kdysi konávaly oběti. Ve skále můžeme najít různé nápisy. Nejznámější je od bratra spisovatele Jana Čepa, rodáka z Myslechovic. Nápis je psaný latinsky. Přeloženo: Již skončila pohádka, však dále budou kvést růže lesům a děvčatům poutník dává na shledanou.
V současné době se uvažuje o tom, že by se na svazích Rampachu začala pěstovat vinná réva. Městský úřad v únoru požádal ÚKZÚZ, jenž vede Registr vinic a rozhoduje o právu vinnou révu pěstovat, o souhlas k nové výsadbě révy na pozemku v místní části Myslechovice. Patří městu a má výměru 4,2 hektaru.
Na úpatí Rampachu na modré turistické trase mezi Cholinou a Loučkou je pramen s malou soškou Panny Marie zvaný Svatá voda. Podle pověsti sem sedlák vodil svého nemocného koně a ten se prý díky té vodě uzdravil.
mapa kopce: https://mapy.cz/s/juhasuculu

6. Bakule (kopce Bouzovské vrchoviny – 6.část)
Bakule (459 m n. m.) je kopcem Bouzovské vrchoviny, který se zvedá asi půl kilometru od Bouzova. Cestou z něj k hradu Bouzov projdete lesem kolem studánky s názvem Bílá studýnka. V kamenné stavbě pod přístřeškem se skrývá silný pramen, který sloužil rovněž jako zdroj pitné vody pro celý Bouzov i pro hrad, v případě, že bylo ve studni málo vody. Na vrchu Bakule stávala přibližně dvacet let rozhledna (od počátku 20. století do období 1. světové války). I v současné době můžete na jejím vrchu najít její pozůstatky a to ve formě kamenného valu. V posledních letech se znovu objevují myšlenky na stavbu nové rozhledny. Uvidíme, zda k tomu nakonec dojde.
Kolem kopce si můžete dát nenáročnou procházku po neoznačené cestě, kde se otevírají nádherné výhledy do krajiny. Během ní narazíte na jednu zajímavost. Jedná se o tajuplnou malbu dívky na skále. Tuto trasu můžete také absolvovat jako jeden z okruhů v rámci tradičního turistického pochodu Bouzovská 30.
mapa kopce: https://mapy.cz/s/kozananama

7. Parduska (kopce Bouzovské vrchoviny – 7.část)
Parduska (380 m n. m.) je kopcem Bouzovské vrchoviny, který se tyčí mezi Měrotínem, Novou Vsí a Chudobínem na Litovelsku. Na Pardusce je krásné vyhlídkové místo, odkud uvidíte nejen Litovel, Uničov, Šternberk, ale také Jeseníky. Za příznivých podmínek lze dohlédnout až do Orlických hor. K odpočinku poslouží lavičky.
V dávných dobách vedla právě tudy cesta spojující Litovel s Čechami. Vedla kolem Chudobínského zámku vzhůru, stejně jako dnešní polní cesta lemovaná stromy. Kdysi bývala něco jako silnice první třídy.
Ke kopci se vztahuje pověst o loupeživém rytíři Pardusovi, který právě zde měl mít svůj loupežnický hrad.
Podle legendy zde prý v době třicetileté války pochovali padlé švédské vojáky. Jiná legenda pak říká, že jsou tam pochováni Prusové, kteří padli ve válce proti Rakušanům v roce 1866.
Vrchol Pardusky zdobí krásně bílá Boží muka.
Na Pardusku se lze pohodlně dostat po neoznačených polních cestách.
mapa kopce: https://mapy.cz/s/pezalovoja

8. Rmíz (kopce Bouzovské vrchoviny – 8.část)
Rmíz (368 m n. m.) je kopcem Bouzovské vrchoviny, který se tyčí nad Terezským údolím u obce Laškov.
Nachází se na něm pravěké hradiště. Na hradišti byly objeveny doklady různých dob osídlení, od mladší doby kamenné z 5. tisíciletí před n. l. až do středověku, kdy zde měli ve 14. - 16. stol. tvrz Vladykové z Laškova. Hradisko o rozloze asi 17,5 ha bylo chráněno na severovýchodní straně pásmem 4 valů. Centrální val o rozloze 5,6 ha byl chráněn valem vysokým až 4 m. Hradba valu je nejstarší odkrytou kamennou hradbou ve střední Evropě. Nedaleko se nachází několik mohylových pohřebišť, z nich největší s 58 mohylami je nejrozsáhlejší památkou svého druhu na Moravě.
Kopec je součástí přírodní rezervace Terezské údolí o rozloze 85,9 ha, která vznikla dne 21.9.2006. Jedná se o geomorfologicky, botanicky, zoologicky a archeologicky mimořádně hodnotné území. Protéká jím říčka Šumice, pramenící v Bouzovské vrchovině.
Hradiště je 9 zastavením naučné stezky Terezským údolím, které vede z Náměště na Hané do Laškova.
mapa kopce: https://mapy.cz/s/herapotuno

9. Rachava (kopce Bouzovské vrchoviny – 9.část)
Rachava (446 m n. m.) je kopec Bouzovské vrchoviny ležící mezi Kovářovem, Hvozdečkem a Olešnicí.
Na jeho úpatí naleznete starou pec na pálení vápna postavenou kolem roku 1920, která byla v provozu asi do roku 1925. Pec je významnou technickou památkou dokumentující tradiční způsob drobné regionální výroby. Kruhovou stavbu z lomového kamene doplňuje pečlivě vytvořená a dodnes z velké části zachovalá šamotová vyzdívka.
Uvnitř kopce se nachází Rachavská jeskyně, která je spletí puklinových chodeb a větších dómů, jež jsou navzájem propojeny zatopenými sifony. Ani průzkumníkům se zatím nepodařilo dostat do některých odlehlejších částí jeskyně. Také netuší, kde je konec podzemních dutin. Jedním z východů z jeskyně by mohla být zavalená dutina s názvem Soví oči, která se nachází na severním svahu kopce Rachava a která byla zkoumána už v šedesátých letech. Průzkum jeskyně speleology probíhá do dnes.
Je také známá souvislost zdejší jeskyně s Rachavskou vyvěračkou, která se nachází těsně nad údolím potoka Rachavka rovněž na severní straně kopce.
Stará pec je přístupná ze silnice z Kovářova na Hvozdečko. K Rachavské vyvěračce se dostanete po zelené turistické značce, jež vede z Bílé Lhoty na Bouzov.
mapa kopce: https://mapy.cz/s/boterahemo

10. Rudka (kopce Bouzovské vrchoviny – 10.část)
Rudka (589 m n. m.) je kopec Bouzovské vrchoviny ležící částečně v Přírodní rezervaci zvané taktéž Rudka asi 1 km jižně od obce Ludmírov. Byla vyhlášena v roce 1990 na ploše necelých 10 ha. Tato přírodní rezervace je součástí Přírodního parku Kladecko. Chrání smíšený les a okolní louky na vápencovém bradle s chráněnými bylinnými druhy. Podklad tvoří devonské vápence Javoříčského krasu.
Na kopci se nachází dvě malé jeskyně. Jenda nese název Buriánova jeskyně podle řídícího učitele Buriána z Ponikve. Délka objevených chodeb je 39 m.
Druhá jeskyně byla objevená v den svátku sv. Mikuláše a podle toho dostala název sv. Mikuláš. Byla podrobně zmapována v roce 2007. Jeskyně neoplývá krasovou výzdobou. Prostor, kde došlo k objevení významnější krasové výzdoby speleologové pojmenovali Zuzčiny komíny.
Kopec leží mimo značené trasy - jen asi 100 m jižně od okraje rezervace prochází značená cyklotrasa č. 5030.
mapa kopce: https://mapy.cz/s/revajahugu

11. Špláz (kopce Bouzovské vrchoviny – 11.část)
Špláz (539 m n. m.) je nápadným zalesněným návrším mezi Javoříčkem a Vojtěchovem. Špláz je budován devonskými vápenci a je součástí tzv. Javoříčsko-mladečského krasu. Tekoucí i srážková voda tady vytvořila velké množství krasových útvarů, z nichž nejzajímavějšími jsou určitě veřejnosti přístupné Javoříčské jeskyně.
Špláz, protáhlý vápencový vrch, je skutečně provrtán jako ementál. Třípatrový systém Javoříčských jeskyní, jenž začal vznikat již v třetihorách a byl vyhlouben především tekoucími vodami říčky Špraněk (tehdy tekl Špraněk o 25 výše, tedy v úrovni středního patra jeskyně), dosahuje celkové známé délky přes 4 km. Z toho je pro veřejnost zpřístupněno jen 788 m.
Typické krasové území Šplázu je poseto škrapovými poli, strmými skalními srázy, závrty i jeskynními otvory. Nejnápadnějším skalním útvarem na svazích Šplázu je 8 m vysoká a 9 m široká částečně řícená skalní brána a jeskyně Svěcená díra pod Zkamenělým zámkem, kterým prochází značená turistická stezka - naučná stezka Špraněk. Asi nejvýznamnějším je řícený závrt Zátvořice, jimž kdysi vytékaly podzemní vody Špraňku.
Tento studňovitý závrt a skalní brána, která je 3 m vysoká a asi 14 m široká. V suti závrtu byly objeveny kosti např. nosorožce srstnatého (Coelodonta antiquitatis), jenž v tomto kraji žil někdy před 35 000 lety. Řada nálezů nasvědčuje tomu, že jeskynního prostoru využíval i paleolitický člověk. Špláz je pokryt převážně bukovými lesy.
Název potoka Špraněk (a přírodní rezervace) vděčí za svůj původ pravděpodobně malé pevnosti Branky, která stávala na vrcholu 54 m vysokého skaliska Zkamenělý zámek. Tvrz stávala na skalisku do roku 1392, kdy její funkci začal plnit nedaleký hrad Bouzov.
Tvrz patřila zemanskému rodu s přídomkem "z Branek". Zkomolením tohoto přídomku vzniklo německé "von Spranek" a z toho dnešní Špraněk. Z tvrze Branky nezůstalo dnes nic, oko odborníka nalezne v terénu jen zbytky zemních valů a do skal vytesané záseky pro trámy pravděpodobně dřevěného hrádku. Na zarovnané plošině nad tokem Špraňku je pěkná vyhlídka. Okolo kopce vede naučná stezka, která Začíná a končí v Javoříčku.
mapa kopce: https://mapy.cz/s/kucagoseto

12. Kozák (kopce Bouzovské vrchoviny – 12.část)
Kozák (462 m n. m.) je dominantním vrcholem nad údolím Romže nad obcí Stražisko.
Kopec je pokryt ze západní příkré strany a na vrcholu dubovým lesem, z východu smrkovým. Na vrcholu lze dohledat základy dřevěné rozhledny, která zde stávala v období 2. světové války, která spadla někdy koncem 50 let minulého století
Na úpatí kopce ve Stražisku je dům, ve kterém často pobýval a v roce 1998 zemřel profesor, akademik Otto Wichterle, zakladatel makromolekulární organické chemie a vynálezce kontaktních čoček a silonu. Další významnou osobností, kdo do zdejšího krásného prostředí jezdíval o prázdninách za odpočinkem byl herec Ladislav Pešek. Pobýval v bohatě řezbářsky zdobené vile Pampeliška postavené ve stylu Dušana Jurkoviče z přelomu 19. a 20. století.
Na vrchol nevede ani značka, ani cyklotrasa, ani lesní cesty nejsou pořádně přístupné.
mapa kopce: https://mapy.cz/s/mubegofaco

13. Kocuřina (kopce Bouzovské vrchoviny – 13.část)
Kocuřina (nebo také Kocouřina) (399 m n. m.) je kopec na okraji Bouzovské vrchoviny nedaleko obce Ptení, který ze třech stran obtéká říčka Romže.
Nachází se na něm obora Bělecký mlýn o rozloze 102 ha, ve které je chován jelen dybovského a daněk skvrnitý. V oboře se nachází několik pozorovatelen zvěře, kde je návštěvníkům umožněno sledovat zvěř.
Areál Penzionu Bělecký mlýn nabízí široké možnosti trávení volného času (jako např. agroturistika, cykloturistika, paintball, rybaření nebo jízdu na koni v jezdeckém areálu zvaném Zámeček). Bývalý vodní mlýn byl postaven v 16. století. Roku 1928 mlýn vyhořel a na jeho místě bylo následující rok vystaveno výletní centrum.
Na úpatí kopce se nacházejí studánky Aloise Blažka a U Běleckého mlýna.
Nedaleko odtud se jsou dvě stará hradiště. Jedno kousek od Běleckého mlýna hradiště Bílovice (Bílovický hrad) a druhé v obci Ptenský Dvorek.
Úpatí kopce kolem říčky Romže je významnou rekreační oblastí s velkým množstvím chat. Mimo známého Běleckého mlýna se zde nachází ještě další dva mlýny - Bernovský a Hluchovský.
Ke kopci je možno přijet po silnici, jež vede obcemi Stražisko, Ptení, Zdětín, Hluchov. Dostanete se zde také vlakem z Konice nebo Kostelce na Hané. Ke kopci vás dovede zelená a žlutá turistická značka. Bělecké stezky, jimiž je kopec a okolí protkáno, se skládají z 11 neznačených okruhů, kterými vás provedou informační panely. Na stezkách jsou instalovány přístřešky pro odpočinek a pozorovatelny zvěře.
mapa kopce https://mapy.cz/s/pazevucepa

14. Hradisko (kopce Bouzovské vrchoviny – 14.část)
Hradisko (474 m n. m.) je kopec Bouzovské vrchoviny nad obcí Vrážné, na jehož vrcholu se nalézalo opevněné sídlo. Je středověkého původu a souvisí s ochranou makraběcího majetku, jež je ves jako jeho součást poprvé v roce 1258 uváděna. Konec tohoto sídla bude souviset s připojením k panství Cimburk v roce 1365, či natrvalo v roce 1407. Jednalo se o oválné valové opevnění na ostrém dlouhém hřebínku s příčkami 42 a 25 m, k němuž směřuje úzká šíje šířky asi 5 metrů a délky 150 metrů. Na bocích šíje jsou slabé náznaky dvojitého příkopu, který byl na hřebenu zasypán kvůli vjezdu lesní techniky. Tvrziště má poměrně rovný povrch, jen na konci je až 2 metry hluboká prohlubeň. Zda jde o pozůstatek věžové stavby, lze bez archeologického výzkumu jen spekulovat. Na jih dolů od tvrziště je výrazná větší plošina, která by mohla souviset s hospodářskou činností na objekt.
mapa kopce https://mapy.cz/s/fajopopucu

15. Bořík (kopce Bouzovské vrchoviny – 15.část)
Bořík (340 m n. m.) je zalesněný kopec Bouzovské vrchoviny mezi obcemi Senička, Cakov a Nové Dvory.
Vede přes něj naučná stezka Elišky z Kunštátu. Naučná stezka dostala jméno podle dávné majitelky zdejšího kraje. Eliška z Kunštátu byla manželkou Hynka Pňovského ze Sovince a žila pravděpodobně v letech 1410 až 1480. Obývala prý lysovský dvůr mezi Seničkou a Cakovem
Samotná naučná stezka vychází z centra Senice na Hané a má devět zastavení. Velká část stezky vede v kruhu, takže je na ni možné nastoupit téměř kdekoliv. Kromě známých památek, jakými jsou například Svatá Voda u Nových Dvorů či unikátní protipovodňová zeď, zavádí návštěvníky i k méně známým historickým a přírodním lokalitám.
Jedno ze zastavení na naučné stezce je u zbytků bývalé tvrze Lysov. Jsou tvořeny několika valy a příkopy. Založil ji pravděpodobně Bohuš ze Seničky v polovině 14. století. Stejnojmenná ves i s tvrzí zanikla již v době husitských válek, někdy před rokem 1428. Nedaleko je také Šrámkova studánka, která připomíná spíše hlubokou tůň. Kolem roku 1860 se jistý pan Šrámek z Vilémova pokusil na tomto místě těžit břidlici, která zde vystupuje na povrch. Prosakující voda mu ale ztěžovala práci a stále důl zatápěla. V hloubce asi šesti metrů voda definitivně zvítězila a Šrámek musel s podnikáním přestat.
Dalším zastavením je Svatá voda. Pramení mezi Novými Dvory a Cakovem u samoty, jejíž majitelé se po staletí o studánku, ke které se chodí i na pravidelné poutě, starají.
mapa kopce https://mapy.cz/s/luvasasahu

16. Malý Kosíř (kopce Bouzovské vrchoviny – 16.část)
Malý Kosíř (317 m n. m.) je asi nejmenší pojmenovaný kopec v Bouzovské vrchovině, který leží zhruba 1 km jihozápadně od lázeňské obce Slatinice. To, že je nejmenší ale neznamená, že je nejméně známý. I když o něco známější je určitě jeho větší bráška Velký Kosíř.
Vrch Malý Kosíř tvoří stejnojmenná přírodní rezervace. Území je cenné díky suchomilné vegetaci, kde se vyskytuje velké množství vyšších rostlin a také motýlů a brouků. Roste tu sasanka lesní, třešeň křovitá, vemeník dvoulistý a také nejbohatší populace vstavače kukačky na střední Moravě.
Na Malém Kosíři najdete také zbytky starého neudržovaného sadu. Ve vrcholové části území se nachází dva opuštěné lomy s tůněmi. Na vrcholu kopce byla koncem června 2018 zpřístupněna všem poutníkům dřevěná kaple zasvěcená sv. Antonínu Paduánskému.
Na Malém Kosíři je několik vyhlídkových míst, z nichž je krásný výhled do okolí. Přes vrchol vede naučná stezka Velký Kosíř II.
mapa kopce https://mapy.cz/s/lukusatura

17. Strážná (kopce Bouzovské vrchoviny – 17.část)
Strážná (427 m n. m.) je bezlesý kopec nad obcí Přemyslovice. Kolem obce kdysi vedla Trstenická stezka, kterou hlídali strážci. Ti dostávali za své služby pozemky. Od toho vznikl název vrchu nad vesnicí Strážná. Vedla přes něj stará obchodní cesta zvaná Konická. Vedla z královské Olomouce přes Náměšť a Strážiště ke Konici a dále k západu údolím úsobrnské brány do Čech.
Pověst říká, že na kopci Strážná stávala tvrz. Její obyvatelé byli kdysi zákeřně povražděni. Od té doby lze spatřit Bílou paní. Ta láká poutníky, aby je nakonec zahubila. Dokonce lze spatřit černý kočár tažený dvěma bělouši, v němž ohavné zjevení jezdí po kraji. Existenci tvrze se doposud nepodařilo prokázat.
Na úpatí kopce stojí větrný mlýn holandského typu postavený na místě původního mlýna, který v roce 1883 vyhořel. Od této doby mlýn neprošel žádnými stavebními úpravami a jeho vnitřní vybavení se zachovalo v původní podobě. Další zajímavostí obce Přemyslovice je novogotický zámek, který nechal přestavět z letohrádku Emercin v letech 1880-83 podle projektu Augusta Prokopa brněnský továrník Edmund Bochner. V roce 1951 zde byla zřízena celostátní drůbežnická škola s internátem. Později zde byly vzdělávací středisko, dětské tábory a restaurace.
mapa kopce https://mapy.cz/s/bohomeretu

18. Boučí (kopce Bouzovské vrchoviny – 18.část)
Boučí (521 m n. m.) je zalesněný kopec, jež leží v Bouzovské vrchovině nedaleko obce Kadeřín. Hned oproti známému kopci Špláz s Javoříčskými jeskyněmi a Zkamenělým zámkem. Javoříčský kras plynule přechází i sem, čímž zde najdeme mnoho míst, která prozrazují podzemní dutiny. Z Kadeřína mimochodem pocházel objevitel Javoříčských jeskyní revírník Vilém Švec.
V lokalitě Boučí se zachovala svahová Kadeřínská jeskyně a říční jeskyně Velká jezevčí díra modelovaná Blažovským potokem a spadající do úrovně krasovění 440 - 465 m n. m. Kromě jeskyních systémů zde vystupují také krátké vápencové hřbety s příkrými, skalnatými, často konkávními svahy. V kopci pracují jeskyňáři i v dnešní době.
Na místo se dostanete po modré nebo žluté turistické značce.
mapa kopce https://mapy.cz/s/buvadosafa
Jaké znáte další významné kopce Bouzovské vrchoviny? Napište nám je do komentářů a přiložte třeba i jejich fotku.
Foto od pakli

19. Dubový vrch (kopce Bouzovské vrchoviny – 19.část)
Dubový vrch (502 m n. m.) je kopec Bouzovské vrchoviny ležící nedaleko obcí Ješov a Slavětín. V posledních letech se hovoří o možnostech výstavby nové rozhledny na Dubovém vrchu. Ve zpracované studii je navrhovaná výška vyhlídkové plošiny ve 32 metrech. Materiál použitý pro stavbu by měl být přírodní (kámen a dřevo). Jestli k výstavbě přeci jen dojde je otázkou.
Na jihozápad od vrcholu u potoka Loučka stávala osada, které se říká Starý Ješov. První zmínka o vsi připadá již k roku 1309. Původní osada v oněch místech až do konce 15. století, kdy došlo z neznámých důvodů k jejímu zániku. Dnes v těchto místech nenajdete nic.
Přes dubový vrch vede modrá turistická značka a dvě cyklotrasy.
mapa kopce https://mapy.cz/s/gapafufusa

20. Taramka (kopce Bouzovské vrchoviny – 20.část)
Tamarka (500 m n. m.) je skalnatý kopec Bouzovské vrchoviny mezi Hvozdem a Vojtěchovem, na němž se nachází stejnojmenná přírodní památka o rozloze 25 ha. Vyhlášena byla již 7. 7. 1988. Důvodem je ochrana zbytků květnatých bikových bučin. Lokalita je tvořena převážně lesním a lučním porostem se zbytky původní květnaté bučiny s teplomilnějšími bylinnými druhy. Z nich se zde vyskytují spolu s teplomilnějšími i druhy horské a podhorské. Přírodní památka Tamarka se rozkládá i na sousedním kopci Horka (489 m n.m.), kde je i malá jeskyně nazvaná Ve Hvozdecké hoře. Jeskyně s chodbami zatím o délce 31 m se nachází v malém vápencovém lomu, kde byla objevena při těžbě již v roce 1920.
Nedaleko odtud se nachází na potoce Špraněk velmi dobře zachovalý, pohádkový Odrážkův vodní mlýn, zřejmě ze 16.-17. stol.
Z jedné strany kopce vede červeně značená turistická trasa mezi Půchodnicí a Vojtěchovem, z druhé pak modrá turistická trasa ze Hvozda do Vojtěchova.
mapa kopce https://mapy.cz/s/jafazugojo

21. Vichoňova hora (kopce Bouzovské vrchoviny – 21.část)
Vichoňova hora (604 m n. m.) je druhý nejvyšší kopec Bouzovské vrchoviny. Najdete ho mezi Dzbelem a Kladkami. Jejím úbočím se vina známá Napoleonská cesta, která nabízí nádherné krajinné výhledy na Přírodní park Kladecko. Napoleonka je starou formanskou cestou, kterou využilo napoleonské vojsko, když tudy táhlo směrem ke Slavkovu. Známá bitva tří císařů se odehrála 2. prosince 1805.
Po Napoleonce vede běžkařská trasa z Kladek ke Konici, na níž je za příznivých sněhových podmínek upravována běžecká stopa.
Od vrcholu směrem na západ se nachází mokřady Bělá. Soubor suchých a slatinných luk je cenný zejména z botanického hlediska, roste tu několik chráněných druhů, zejména ostřic. Pozoruhodné jsou jejich mohutné trsy, tzv. bulty. Obnoveno tu bylo pravidelné kosení.
Okolo kopce prochází naučná stezka Kladecko, vychází od železniční zastávky Šubířov a vede po žluté a zelené turistické značce až do obce Jesenec.
mapa kopce https://mapy.cz/s/lukulotevo

22. Na Skalách (kopce Bouzovské vrchoviny – 22.část)
Na Skalách (564 m n. m.) je mohutný převážně zalesněný kopec mezi obcemi Luká, Polomí, Hačky, Hvozd.
Na jeho úbočí pramení známá říčka Pilávka, u něhož najdeme kamennou sochu stejnojmenné víly, k níž se váže jedna z místních pověstí. V lese Březina pak lze nalézt i další menší vodní plochy. Jedno z takových míst je nazýváno U Dvou studánek a je zde zbudována chatka ZŠ Hvozd.
O kousek dál v obci Hačky naleznete krásný dřevěný větrný mlýn z roku 1923 se šestiramenným kolem o průměru 7 m. Jde o unikátní otočnou konstrukci vsazenou do střechy. Mlýn se nachází v místech původního staršího dřevěného mlýna z r. 1826, který roku 1911 vyhořel. Tento unikátní mlýn však pouze šrotoval obilí a vyráběl krupky. Později byl poháněn spalovacím motorem.
Na vrchol kopce nevede žádná turistická trasa. Dá se na něj ale dostat z různých míst okolních obcí. Na některým místech nabízí krásné výhledy do krajiny.
mapa kopce https://mapy.cz/s/fezevubaha

23. Plániva (kopce Bouzovské vrchoviny – 23.část)
Plániva (559 m n. m.) je masivní zalesněný kopec (hřbet) Bouzovské vrchoviny ležící v samé jeho západní části mezi obcemi Bezděčí u Trnávky a Stará Roveň. Dalo by se napsat, že je to takový protipól Velkého Kosíře. Samozřejmě ne v pohledu turistiky. Je součástí přírodního parku Bohdalov – Hartinkov, který byl zřízen v roce 1996 na celkové ploše cca 6265 hektarů k ochraně esteticky a biologicky hodnotné krajiny s četnými významnými krajinnými prvky. Přírodní park navazuje na sousední přírodní park Kladecko.
Na vrchol kopce Plániva se dostanete po žluté turistické značce vedoucí z Bezděčí u Trnávky do Nové Rovně.
mapa kopce https://mapy.cz/s/mepekoloka

24. Brablenec (kopce Bouzovské vrchoviny – 24.část)
Brablenec (494 m n. m.) se nachází v Bouzovské vrchovině nad obcí Javoříčko. Leží hned naproti kopci Špláz se známými Javoříčskými jeskyněmi.
Na kopci Brablenec se nachází několik jeskyní, z nichž nejvýznamnější je jeskyně Za Hájovnou. První speleologický průzkum začal v roce 1983. Intenzivní výzkum začal koncem roku 1996 a první úspěch se dostavil na Velikonoce 1997. V roce 2011 se podařilo objevit velké prostory a dosáhnout délky polygonu 835 m. Byl objeven obrovský prostor s krápníky. Jeden ze stalagmitů připomínal parníček, tím pádem bylo hned jasno. Jeskyňáři ještě týž den pokřtili Dóm U parníčku šampaňským. Další chodbou se později dostali do stěny dalšího dómu. Ten má 12 m na šířku, 30 m na délku a 20 m na výšku a pyšní se krápníkovou výzdobou. Jednou z propastí se také slanili do labyrintu níže položených chodeb s dómy vysokými až 25 m.
Další jeskyní v lesní trati Habří je paleoponor svahové jeskyně, jejíž ústí je 1,1 m vysoké a 3,5 m široké. Jihozápadním směrem, na úpatí Brablence, leží v korytě Špraňku pod Javořičkem Velký ponor Špraňku, který tvoří dvě propasti. Západním směrem od Střemeníčka na severním okraji vápencového bradla na okraji lesa, se nachází dva otevřené relikty komínů, dosahující výšky okolo 6.8 m. Všechny tyto jeskyně jsou veřejnosti nepřístupné.
Směrem k Bouzovu se na úpatí kopce nachází Studánka za Javoříčkem.
mapa kopce https://mapy.cz/s/hehudutare

25. Kamenice (kopce Bouzovské vrchoviny – 25.část)
Kamenice (523 m n. m.) je kopcem Bouzovské vrchoviny, který se nachází mezi obcemi Luká, Vilémov a Loučka. Jeho vrchol je zalesněný.
Zajímavostí tohoto kopce je, že na něm pramení tři vodní toky. Jedním z nich je říčka Blata, někdy se jí také říká Hanácká Amazonka. Pár kilometrů od pramene již napájí přehradu ve Vilémově. Délka toku činí 45,3 km. U Lobodic se vlévá do řeky Moravy. Za pramen Blaty je považována Fuňkova studánka, nad níž je malebný dřevěný altánek a kolem posezení. Okolí pramene je zpevněno kamennou dlažbou. Nevede sem žádná turistická trasa, takže aby k ní člověk došel, je ji potřeba trošku pohledat.
Druhým tokem je říčka Šumice, která napájí šest Bohuslavických rybníků. Místo, kde se s ní také můžete setkat, je romantické Terezské údolí, které tato říčka pomohla vytvořit. V obci Těšetice se vlévá do výše zmíněné Blaty. Okolo jejího prameniště u Luké vede žlutá turistická trasa, kde se nachází informační tabule o říčce Šumici. Třetím tokem je potok Loučka, který teče stejnojmennou obcí Loučka, Novou Vsí a Haňovicemi, aby se v Litovli vlil do řeky Moravy.
Na svahu kopce směrem k obci Bílsko se nachází známé ovocné sady jablek, švestek a rybízu, které ale bohužel postupně mizí. Kousek od vrcholu Kamenice vede cyklotrasa č. 6037.
mapa kopce https://mapy.cz/s/nakedoresu

26. Holé vršky (kopce Bouzovské vrchoviny – 26.část)
Holé vršky (596 m n. m.) jsou třetím nejvyšším kopcem Bouzovské vrchoviny s výškou těsně pod hranicí 600 metrů. Někde se můžete setkat i s názvem Dolce. Kopec je celý zalesněný. Najdete ho mezi vesničkami Ospělov, Blažov a Kadeřín.
Přírodní zajímavostí na jeho úpatí jsou mokřady u obce Ospělov. Na první pohled nenápadná bažinatá louka, ve skutečnosti unikátní mokřad, kde roste třeba vzácná bylina vachta trojlistá.
Na úbočí kopce u obcí Kadeřín a Blažov se nacházejí ovocné sady, které stejně tak, jako sady v okolí Vilémova, taktéž pomalu mizí.
Z Holých vršků se svažují dvě údolí. Jendo nese název Rozsošný důl a druhé Rampotpový důl.
Po úbočí kopce vede cyklotrasa č. 5030 z Blažova do Ospělova.
mapa kopce https://mapy.cz/s/dulebejaso

27.-29. Boudňák, Sušice, Hora (kopce Bouzovské vrchoviny – 27., 28., 29.část)
Boudňák (576 m n. m.), Sušice (549 m n. m.), Hora (507 m n.m.). O těchto třech kopcích Bouzovské vrchoviny bude psáno v jednom společném příspěvku. I když leží hned vedle sebe, a dohlíží jako tři strážci v jednom vyrovnaném šiku na dění v údolí říčky Třebůvky mezi Kozovem a Vranovou Lhotou, netvoří jeden celek. Jako nožem jsou mezi nimi vykrojena hluboká údolí, jež mají na svědomí potoky Maratov a Věžnice.
Shora pozorují, co se děje ve Valáškově gruntu, v Balatkově mlýně, nebo ve tvrzi ve Vranové Lhotě.
Valáškův grunt, dříve Zámeček Kozov, byl od roku 1836 v majetku Bohumila Valáška a poté jeho syna Františka až do roku 1956. Přes svojí rozsáhlou rekonstrukci v roce 1982 si zachoval svůj původní vzhled.
Balatkův mlýn býval jedním z největších na řece Třebůvce. Měl tři vodní kola na horní vodu, kromě mlýn zde rodina Valáškova, která mlýn provozovala ve 20. letech, měla k dispozici i katr.
Tvrz Vranová Lhota postavili před rokem 1406 zástavní držitelé páni z Vildenberka. Počátkem 16. století byla výrazně rozšířena, patrně Jiřím Lhotským z Ptení a jeho synem Vítkem. Po roce 1714 byla připojena Libštejnskými z Kolovrat k jejich panství a přestala sloužit jako sídlo. Po roce 1945 zestátněna a postupně chátrala.
Naše tři kopce si užijí trochu i toho motoristického sportu na motokrosové trati ve Vranové Lhotě.
Na úpatí Sušice najdete Maratovskou studánku, kde můžete spočinout u malého posezení.
Ke kopcům se dostanete po zelené nebo žluté turistické značce. Cyklisté mohou využít cyklotrasy číslo 5179, 5277 nebo 512.
mapa kopců https://mapy.cz/s/lukanevupo

30. Dlouhá (kopce Bouzovské vrchoviny – poslední 30.část)
Dlouhá (456 - 505 m n. m.) povídání o kopcích Bouzovské vrchoviny zakončíme ani ne tak kopcem, jako spíše horským hřbetem Dlouhá. Proto to rozmezí u nadmořské výšky.
Tento hřbet se táhne od Nectavy až po bývalý kamenolom směrem ke Dzbelu.
Z jedné strany ho obchází krásné Nectavské údolí s říčkou Nectava, z druhé pak Kladecká dolina. Kousek od Nectavy je studánka, ke které v roce 2014 přibylo překrásné posezení s přístřeškem.
Převážná část hřbetu patří do přírodního parku Bohdalov-Hartinkov, ta menší pak do přírodního parku Kladecko.
Ke hřbetu Dlouhá se lze dostat po modré turistické značce vedoucí do Nectavy. Je možné také přijet na kole po cyklotrase číslo 4065 nebo 5032.
mapa hřbetu https://mapy.cz/s/hokegeleso