E4 Mladí sólisté III

Tomáš Kačo
Klavírní skladby (výběr)

Tomáš Kačo
For Ludwig, Yours Elise se symfonickým orchestrem

Edvard Hagerup Grieg
Peer Gynt, výběr ze suit

Tomáš Kačo – klavír
Anna Bangoura – průvodní slovo
žáci ZUŠ Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje jako tutti hráči (ve druhé části koncertu)
Janáčkova filharmonie Ostrava
Stanislav Vavřínek – dirigent

Svátek múz v našem kraji letos po dvanácté
Začátkem měsíce dubna odstartuje XII. ročník festivalu Muziáda, který spojuje talentované děti (nejen) moravskoslezského regionu s profesionálními umělci a šíří dobré jméno uměleckého školství. Tradiční se stala spolupráce s Janáčkovou filharmonií Ostrava. V prostorách kina Vesmír spolu s filharmoniky zasednou žáci uměleckých škol Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje. Mladé talenty s JFO každoročně představují poutavý program a jsou pro žáky „zušek“ významnou zkušeností.
Festival se koná pod záštitou náměstků hejtmana Moravskoslezského kraje Mgr. et Mgr. Lukáše Curyla a Mgr. Stanislava Folwarczneho a náměstkyně primátora statutárního města Ostravy Mgr. Andrey Hoffmannové, Ph.D. a je spolufinancován z rozpočtu Moravskoslezského kraje a statutárního města Ostravy.

Tomáš Kačo je dnes nejen úspěšným pianistou, který odehrál řadu recitálů v Čechách, v Evropě a USA, ale i skladatelem a aranžérem, který spolupracuje s řadou českých symfonických orchestrů. Vedle výběru ze svých klavírních skladeb představí ostravskému publiku za doprovodu orchestru JFO svou kompozici For Ludwig, Yours Elise, v níž vzdává hold Ludwigu van Beethovenovi. Inspirací k ní se mu stala Beethovenova slavná klavírní miniatura Bagatelle in A minor „Pro Elišku“, která jej provází od malička a jejíž začátek se naučil sám podle sluchu, ještě když neuměl noty.

Druhou polovinu večera vyplní výběr ze suit scénické hudby k dramatu Peer Gynt norského skladatele Edvarda Hagerupa Griega. Dílo proslulého dramatika Henrika Ibsena o vesnickém mladíkovi Peeru Gyntovi opatřil skladatel hudbou v letech 1874–1875. S kompozicí se zpočátku trápil, téma hry Griegovi připadalo těžkopádné a řada míst, která považoval za absolutně nevhodná ke zhudebnění, mu naháněla hrůzu. Griegova hudba se však při premiéře dočkala ohromného úspěchu a v letech 1888 a 1891 z ní proto sestavil dvě orchestrální suity. I ony si ihned získaly celosvětový ohlas a dodnes patří k nejpopulárnějším Griegovým skladbám.