VSETÍNSKÝ FILMOVÝ MARATON 2022

O víkendu 22.–24. dubna proběhne ve vsetínském kině Vatra již 24. ročník Vsetínského filmového maratonu. Již po patnácté přinese žhavé filmové novinky z Balkánu. Balkánu bude ale letos patřit jen polovina programu. Tu druhou půlku vyplní snímky natočené v posledních dvou letech na opačné straně Evropy – ve Skandinávii. Letošní ročník této tradiční přehlídky pořádané Filmovým klubem Vsetín totiž nese podtitul Z jihu na sever, aneb balkánská Skandinávie a skandinávský Balkán.

Filmy v programu budou zařazeny na střídačku. Celkem jich bude čtrnáct, sedm skandinávských a sedm balkánských. Jejich výběr ovlivnila jak snaha o co největší žánrovou pestrost, tak záměr dostat do programu zástupce co největšího počtu zemí.

Na otázku, co přivedlo organizátory k nápadu propojit v programu dvě zdánlivě neslučitelné kinematografie, odpovídá předseda Filmového klubu Vsetín Milan Kostelník: „Kromě toho, že se dlouhodobě zabýváme systematickým mapování balkánské kinematografie, máme slabost i pro severské filmy. Když je příležitost, snažíme se je zařazovat do našeho běžného klubového programu nebo do naší druhé stěžejní přehlídky Evropská filmová inventura. Všimli jsme si, že obě kinematografie mají spoustu společných rysů. Tak třeba provázanost jednotlivých národních kinematografií Skandinávie, je velmi podobná tomu, jak vzájemně spolupracují tvůrci z balkánských zemí, jak kooperují produkční společnosti bez ohledu na to, ze které země pocházejí, jak si „půjčují“ herce, režiséry, kameramany, střihače náměty atd. Určitou podobnost nalézáme také v tématech, které na severu i na jihu tvůrci zpracovávají. Myslím, že společných prvků můžeme najít opravdu hodně, za všechny bych zmínil třeba specifický přístup k humoru. V obou kinematografiích se setkáváme s humorem, který často přechází ze slz k smíchu a opačně, takže když se řekne balkánská nebo skandinávská komedie, nejedná se většinou o prvoplánově komické filmy.“

O skandinávské části programu prozrazuje více její dramaturg Petr Mašata: „Severská nabídka v našem programu bude poměrně pestrá. Zahajovacím filmem přehlídky bude finské životopisné drama Tove o životě autorky legendárních Muminků Tove Jansson. Do historie se obrací také velkolepá skandinávská koprodukce Margrete – královna severu o středověké vládkyni nebo dánský snímek Dobrý zrádce, který je příběhem odvahy dánského velvyslance v USA během 2. světové války. O odvaze během války pojednává také norský snímek Hranice odvahy,. tu v něm prokazují dětští hrdinové. Film je vhodný také pro malé diváky a bude promítání v dabované verzi. Skandinávskou komedii, jak ji výše popsal Milan Kostelník, bude zastupovat norský snímek nazvaný příznačně Nic k smíchu nebo také zombie parodie Projekt Z aneb jak natočit zombie film. Aktuální švédskou kinematografii bude reprezentovat snímek Tady byla Britt-Marie o svérázné trenérce mládežnického fotbalového týmu.“

Balkánskou část sestavil Jiří Fiala a komentuje ji takto: „Letos jsme se nechtěli omezit pouze na země bývalé Jugoslávie. Nabídneme proto třeba rumunský krimi thriller Neznámý nebo albánskou komedii Lvi jedou do Benátek. Ta si ve Vsetíně odbude svou oficiální českou premiéru. Stejně jako ve skandinávské části programu, nebude ani v té balkánské chybět film, který se námětově obrací do dávné minulosti. Speciálně pro naši přehlídku jsme domluvili a přeložili adaptaci zásadního díla chorvatské literatury Rybaření a rybářské rozprávění. Z mnoha nových výborných chorvatských filmů jsme vybrali právě tento, a to je pro něj myslím nejlepším doporučením. Mimo českou distribuci proběhne také projekce černohorského dramatu Na konci zimy. Srbskou kinematografii bude zastupovat netradiční a festivalovými cenami ověnčená romance z ústavu pro mentálně postiženou mládež Oáza. Dalším bohatě oceněným filmem v našem programu bude makedonské dokudrama Země medu. Sedmičku balkánských filmů doplní v sobotu kolem půlnoci snímek, který jsme se rozhodli uvést jako projekci naslepo. Mohu prozradit jen to, že v žádném jiném českém ani slovenském kině tento film určitě neuvidíte.“